čertovsky hezké místo

česky

automatický překlad

Josef John

Josef John (1802-1871) byl význačný český lesnický odborník v taxaci a systematizaci lesů na schwarzenberském lesním majetku, lesmistr ve Vimperku a iniciátor vyhlášení boubínské rezervace. Byl též dopisujícím členem c.k. vlastenecké hospodářské společnosti. Narodil se 17. 8. 1802 v Petrově Dvoře u Netolic jako jedno ze šesti dětí nemajetného poddaného. Jeho otec byl řezač slámy, později ovčák ve dvoře Žitná. Po ukončení školy jej přijali za praktikanta do důchodního a kontribučního úřadu netolického panství. V letech 1821-24 absolvoval na náklady knížete Matzoma lesnickou školu ve Zlaté Koruně. Po absolutoriu nastoupil jako praktikant k lesnímu úřadu v Českém Krumlově. Roku 1824 se stal personálním adjunktem s denním platem 30 krejcarů. Z jara 1826 jej povolalo ředitelství panství do českokrumlovské kanceláře k výpomoci na katastru a především k vyhotovování objemných hraničních popisů jednotlivých obcí. Práce, které skončil v září 1827, daly jeho životní dráze nový směr. Podal si žádost knížeti, aby mohl cestovat po Dolním Rakousku a získat cenné zkušenosti, zvláště v taxačních pracích ve vztahu ke stabilnímu katastru.

Dnem 1. července 1829 byl znovu ustanoven v Českém Krumlově za lesního písaře a v květnu 1834 požádal o místo lesního inženýra. V té době byl už všestranně činný. Působil celkem osm let při stavbě plavebního průplavu u Jeleního potoka na Šumavě, pracoval na systematizaci severní části Blanského lesa, přednášel lesnictví na hospodářském ústavě v Českém Krumlově, vyučoval lesnické praxi. V té době publicisticky hájil velkoplošné, holosečné hospodářství, které již řada osvícených lesníků kritizovala. V lednu 1836 byl přidělen na výpomoc k taxačním pracím na třeboňském panství. Pak již v Českém Krumlově dlouho nepobyl. Nařízením z 22. 5. 1838 nastoupil v hodnosti lesního inženýra do Vimperka, aby zde od 1. 9. 1843 převzal vedení lesního úřadu a od 1. 1. 1853 byl jmenován lesmistrem. V listopadu 1839 se teprve oženil.

John se při své práci velice zajímal o zbytky nedotčené přírody a zasloužil se, že první exkurze České jednoty lesnické vedly do jihozápadních Čech. Byl ovlivněn učením francouzského myslitele J.J.Rousseaua a zasloužil se o vyhlášení původního hercynského smíšeného pralesa Boubína, jako jedinečnou přírodní památku o rozloze 140 ha. V r. 1858 pak přiměl majitele panství k tomu, že Boubín vyčlenil jako soukromou přírodní rezervaci. Ještě za Johnova života vražedná vichřice v roce 1870 zredukovala území na pouhých 47 ha. Tento zbytek byl v roce 1933 oficiálně vyhlášen za Státní přírodní rezervaci, která na dnešních asi 670 hektarů byla rozšířena v roce 1958 u příležitosti 100. výročí Johnova podnětu k ochraně pralesa. John pracoval ve Vimperku do roku 1870, kdy pro nemoc dnu a únavu odešel do důchodu, z něhož se netěšil dlouho. Byl raněn mozkovou mrtvicí a zemřel 24. I. 1871 ve Vimperku.

Pod vrcholkem Boubína, na křižovatce starých cest směrem na Kubovu Huť, stojí památník tzv. Johnův kámen, který byl odhalen roku 1865 dokonce za přítomnosti oslavence, což nebývá obvyklé. V roce 1971, při stém výročí jeho úmrtí byla snahu lesníků odhalit na Boubíně desku, to ale zakázalo tehdejší komunistické vedení.

Ve Vimperku je po něm dnes pojmenována ulice, v informačním středisku národního parku Šumava na Idině pile pod Boubínem, je mu věnována expozice. Správa NPŠ nechala opravit jeho hrob na hřbitově ve Vimperku. Tam při malé slavnosti 20. května 2002, u příležitosti 200 let výročí od Johnova narození, položil kytici spolu se starostou Netolic Oldřichem Petráškem i sám ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Ke stejné příležitosti mu byla dne 3. srpna 2002 městem Netolice odhalena pamětní deska na bráně do býv. pivovaru v Petrově Dvoře, za účasti zástupců správy národního parku Šumava a ministerstva životního prostředí.

zdroj: (město Netolice a z článek časopisu Lesnická práce od PhDr. Uhlíře)