čertovsky hezké místo

česky

automatický překlad

Karel Kovařovic

  • Významný český hudební skladatel
  • (9. prosince 1862 – 6. prosince 1920)
  • Narodil se jako třetí syn v rodině Františka Pavla Kovařovice v Praze na Malé Straně. Rodina byla tradičně hudebnická a tak se postupem času dokonce vytvořil malý orchestr z členů rodiny a známých.

  • V letech 1873–1879 - studoval na konzervatoři hru na klarinet, harfu a klavír
  • 1878–1882 – studoval soustavně kompozici u Zdeňka Fibicha
  • 1879–1885 – byl 1. harfenistou orchestru Prozatímního (později Národního) divadla,
  • 1881 – doprovázel na klavír houslistu Františka Ondříčka během jeho turné po Polsku a Rusku
  • 1885 – byl kapelníkem Českého divadla v Brně
  • 1886 – kapelníkem divadla v Plzni
  • 1890 byl zpět v Praze – učitel a korepetitor v Pivodově pěvecké škole
  • 1895 byl pověřen sestavením orchestru, repertoáru a řízením Festivalového orchestru na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze
  • V letech 1898 – 1900 byl po Pivodově smrti ředitelem jeho ústavu
  • V roce 1900 zvítězila Společnost Národního divadla v konkurzu o nové zadání divadla a Kovařovic se stává šéfem opery
  • V roce 1901 díky stávce orchestru a části personálu ND – sestavil Kovařovic nový orchestr
  • V letech 1900 – 1920 byl Kovařovic šéfem opery ND (nejen jako dirigent, ale i dramaturg, režisér, mnohdy scénograf)
  • Umírá 6. prosince 1920 v Praze v Podolském sanatoriu.
  • Kovařovicova skladatelská činnost je velmi rozsáhlá – je autorem několika desítek písní a sborů, drobných instrumentálních a klavírních skladeb, melodramů. Dále psal skladby komorní i symfonické, balety, výpravné hry, scénickou hudbu k činohrám a rovněž několik oper. Rukopisy ke všem jeho skladatelským dílům byly dlouhou dobu uchovávány v soukromém rodinném archivu. Tento archiv byl v r. 1971 zakoupen Muzeem české hudby.

    Do paměti našeho regionu se zapsal tím, že často pobýval v Holubověpod Kletí. Poblíž železniční zastávky v Holubově je od roku 1931 osazena pamětní deska Karlu Kovařovicovi - hudebnímu skladateli a šéfu opery Národního divadla v Praze, který zde v památném kraji doudlebském pravidelně trávil chvíle odpočinku. Deska byla odhalena 16. srpna 1931 na paměť 10. výročí skladatelova úmrtí.