čertovsky hezké místo

česky

automatický překlad

František Gregora - hudební skladatel a pedagog

Narodil se 9. 1. 1819 jako syn chudého obuvníka v Netolicích ve Lhenické ulici (dnešní Gregorova). Otec z něho chtěl mít obuvníka, ale na matčiny a učitelovy přímluvy, který v něm objevil velké hudební nadání, šel studovat do učitelského ústavu v Budějovicích, tehdy německého. Proti vůli rodičů v sedmnácti letech odchází pěšky a bez peněz do Vídně, kde vstupuje na varhanickou školu, také Šumavana Josefa Traxlera (Drechslera). Tam se bez jakékoliv podpory jen těžko probíjí, než konečně dosáhl toho, že byl přijat na konzervatoř. Ředitel konzervatoře posléze dokonce prohlásil , že konzervatoř neměla dosud tak výborného žáka. V revolučním roce 1848 se Gregora účastnil bojů na barikádách a musel z Vídně uprchnout. Krátce působil v Kaplici, posléze se stal ředitelem kůru ve Vodňanech a po dvou letech, v roce 1851 v Písku, kde strávil více než polovinu života coby pedagog obou středních škol.

F. Gregora se v roce 1866 také snažil (neúspěšně) o misto ředitele Pražské konzervatoře. Po tomto neúspěchu zůstal nadále v Pisku. Jeho práce si vysoko cenili i Smetana a Dvořák , který ho v roce 1886 osobně navštívil a velmi chválil jeho nové "Nešpory".

Vynikal jako virtuos na pozoun, flétnu a na basu. Vzbudil úžas svou hrou na basu, na kterou hrál jako na housle. Skládal hlavně skladby církevní a všechny je opatřoval českým textem, ačkoliv mu to vynášelo u nadřízených jen nepřízeň. Přední místo v naší hudebně-teoretické literatuře zaujímala jeho Nauka o harmonii hudební, vydaná nakladatelem Fr. A. Urbánkem v Praze r. 1876. Podle této Gregorovy školy hry na kontrabas se vyučuje dodnes. Ale pan regenschori jen neučil a nekomponoval pouze chrámovou hudbu. Tóny jeho Zednické, Myslivecké, nebo ty ze zpěvníčku Dvanáctero prostonárodních českých písní s nápěvy z okolí Strakonic (1873) a další tři desítky Gregorových písniček se staly obecně známými. Zemřel 27. ledna 1887 v Písku.

Pamětní deska na jeho rodném domě byla odhalena 5. června 1927. Během II. světové války byla sejmuta a ukryta. K jejímu opětovnému odhalení došlo 5. května 1946. V roce 1927 proběhly v Netolicích také Gregorovy oslavy (40 let od úmrtí) a při té příležitosti byla dosavadní Lhenická ulice přejmenována na Gregorovu. V roce 1921 vznikl v Netolicích i pěvecko - hudební spolek Gregora, pojmenovaný na jeho památku, který zanikl až v roce 1950. V Prácheňském muzeu v Písku je Františku Gregorovi věnována i část expozice.