čertovsky hezké místo

česky

automatický překlad

Stará Linecká stezka

Bohatý židovský kupec z 12.st. Hortus Deliciarum.Územím regionu Blanského lesa a Netolicka procházela již od pravěku důležitá obchodní stezka nazývaná „Linecká“. Stezka sloužila jako spojnice Čech s rakouskými zeměmi a její původní trasa tvořila přirozenou osu regionu od jihu k severu. Dodnes jí vděčíme za jeho rozvoj, zachované množství jedinečných památek a společnou historii. Zprvu pouze soumarská stezka sloužila zejména pro dopravu strategické suroviny soli. Dále se ale po ní dopravovala do Čech i měď, plátno, kvalitní sukna, hedvábí, zbraně, víno, mořské ryby, jižní ovoce, zámořské koření a další druhy kupeckého zboží. Vyváželo se obilí, máslo, sýry, dobytek, koně, sladkovodní ryby, slad, pivo, vosk, med, zemědělské produkty, řemeslnické výrobky a dokonce i otrokyně a otroci. Obchod s otroky rozkvetl v nebývalé míře v Čechách kolem poloviny 10. století.

Zdá se, že Linecká stezka byla podstatně starší a ještě frekventovanější, než dnes známější Zlatá stezka přes Šumavu z bavorského Pasova do Prachatic, Vimperka, Kašperských Hor atd. Ta je poprvé písemně připomínána v poslední třetině 10. století („Via Bohemika“, „Goldsteig“), zatímco o Linecké stezce máme písemné prameny již z roku 903 - 907. Ty pocházejí z Raffelstettského celního řádu, kde je zmínka „o obchodnících a zboží z Čech na Lineckých trzích“. (Raffelstetten je starobylé městečko na pravém břehu Dunaje pod Lincem.) Další písemná zmínka pochází z roku 1105, kdy se tudy vydal německý císař Jindřich IV., když prchal před svým odbojným synem Jindřichem V. k českému knížeti Bořivojovi: „desert ratisponam et transiens per australem platan via, dua tur ad Netolicz, intrad Bohemiam“. V překladu to znamená: „prošel jižním krajem po cestě, kudy se chodí do Netolic a vstoupil do Čech.“ Od kdy přesně obchodní stezka fungovala se neví, ale již v letech 1198 a 1215 se Linecká stezka nazývala „stará soumarská cesta“, nebo „stará cesta do Čech“.

Přeprava nákladů na koni a oslu. Hortus Deliciarum, 12.st.Stezka v různých dobách i měnila trasy a různě se větvila, takže se nejednalo z dnešního pohledu o jednu komunikaci, ale o celou síť stezek. Námi sledovaná, pravděpodobně nejstarší trasa, tzv. stará Linecká stezka směřovala od Lince přes Leonfelden a Studánky k Vyššímu Brodu, Zátoň, Přídolí, do Českého Krumlova. Odtud pokračovala dále přes Chvalšiny, Smědeč, Smědeček, kolem Lhenic, na křižovatku se Zlatou stezkou v Netolicích. Dále z Netolic pokračovala pak stezka na Prahu přes Protivín a Písek nebo kolem hradu Poděhúsy přes Týn nad Vltavou. Další větve směřující z Haslachu přes Frymburk, Schlägu přes Černou v Pošumaví nebo z Waldkirchenu, ležícího již na Zlaté stezce v Bavorsku, přes Horní Planou a Boletice, se na Lineckou stezku napojovaly v Českém Krumlově a Chvalšinách. Z pozdější doby je rovněž významná odbočka Linecké cesty, nazývaná Kaplická stezka, vedoucí z Lince k Cáhlovu (Freistadtu) a odtud přes Dolní Dvořiště, Kaplici, Velešín a Doudleby do Českých Budějovic a dále přes Soběslav a Tábor do Prahy.

Kolem staré Linecké stezky se nacházela v různých dobách od pravěku po středověk i řada větších či menších hradišť a později i hradů a trhových osad. Mezi nejvýznamnější patří klášter Vyšší Brod, Rožmberk, Zátoň, Český Krumlov nebo klášter Zlatá Koruna, dále po trase potom Dívčí Kámen, Třísov, Kuklov, Chvalšiny, Boletice a několik hradišť na Brložku a Lhenicku, o kterých toho zatím mnoho nevíme. Trasa dále procházela místy až po Velký Hrádeček u Třebanic (hradiště z doby halštatské), a Netolicemi. Netolický kastelánský hrad, sídlo přemyslovského kastelána s trhovou osadou ležící na křižovatce několika obchodních stezek, byl ještě v raném středověku významným obchodním, správním a vojenským centrem celého tohoto správního území, tzv. provincie.

Stezka u Lhenic - tzv. "Pěticestí", Zdroj: Oldřich PetrášekLinecká stezka u Vodic - Ambrožův mlýn, v pozadí Buglata, Zdroj: Oldřich PetrášekLinecká stezka dnes - zachovalá část u Lhenic, Zdroj: Oldřich Petrášek

Jak ale vypadá stezka dnes? Dochovaly se některé úvozové části? Bohužel je toho opravdu velice málo, co lze dnes spatřit v krajině. Jeden takový úsek jsme objevili na Lhenicku u obce Vodice. Staré mapy napovídají, že zarostlý úsek, kde se dnes pasou krávy, kdysi křižovaly povozy z nejrůznějším zbožím. Prohlédnout si jej můžete na fotografiích níže. Znáte ve svém okolí podobné místo? Navštívili jste o dovolené tajemný úvoz, kde podle starých map vedla stezka? Napište nám o tom. Samostatné stránky našeho projektu Linecká stezka zde a reportáž České televize zde.

Stezka u Vodice - alej, Zdroj: Oldřich PetrášekLinecká stezka u Vodic - zarostlý úvoz, Zdroj: Oldřich PetrášekLinecká stezka u Vodic - Stromořadí lemující stezku, Zdroj: Oldřích Petrášek