čertovsky hezké místo

česky

automatický překlad

Krtely a tajuplný Krtelský les

Málo známá vesnice Krtely nedaleko Netolic, ležící na okraji rozsáhlého masivu Krtelského lesa, má zajímavou historii i okolí. Rozprostírá se kolem značně velké a svažité návsi s kaplí sv. Anny a rybníkem. Je navíc obklopena řadou rozlehlých selských statků z 19. století. První zmínky o obci jsou z roku 1356, kdy měl obec Krtely v držení Oldřich z Rožmberka. Roku 1380 byla již v držení Petra a Jana z Rožmberka, kterým patřil také hrad Poděhusy (u vsi Podeřiště. Po vypálení hradu Poděhusy Janem Žižkou v roce 1421 byl zrušen purkrabský úřad a tím obec Krtely i s jinými vesnicemi byly podřízeny úřadu Helfenburskému. Z roku 1530 máme zmínku o výskytu smečky vlků působící škody v krtelských lesích. V roce 1890 měla obec Krtely 57 domů a 323 obyvatel. Nynější název Krtely vznikl pravděpodobně z původního „Krtky“, „Krtly“. Podle jiné verze je od slova krtel, což byl ve staročeštině dřevěný korbel. Mezi významné osobnosti patří páter Jan Schuster (1923-1984), který se zde narodil. Po službě u PTP v padesátých letech působil na konsistoři v Praze a farnosti Mirošov. Pohřben je v rodné farnosti na lomeckém hřbitově.

Málokterý z dnešních obyvatel ale tuší, že jejich vesnice stála původně asi kilometr jižněji. V roce 1579 byla totiž v souvislosti s budováním rozsáhlé „Netolické obory“ a stavbou zámku Kratochvíle Jakubem Krčínem „odsunuta“ za její hranice. Zároveň s tím zaniklo v oboře několik dalších vesnic.

Krtely - brána blatského typu, Zdroj: Oldřich PetrášekKrtely - statek se starším špýchrem, Zdroj: Oldřich Petrášek

Krtelský les - mohyla, Zdroj: foto: Oldřich PetrášekV rozlehlém Krtelské lese je možno narazit na řadu mohylových pohřebišť z pravěku i z doby Slovanů, které dokládají tisícileté osídlení tohoto území. Stopy pravěkého člověka pocházejí z doby bronzové - skupina mohyl patřící česko-falcké mohylové kultuře (1500 – 1400 př. n. l.) se nachází v poloze Na spálené. Zde byla nalezena keramika a bronzová jehlice. Z doby halštatské (6. stol. př. n. l.) pochází další skupina mohyl v poloze Na Slouních. Do období raného středověku (7. – 9. stol. n. l.) spadají slovanské mohyly v lese Na překážce. Mohyly mají většinou kamennou konstrukci, někdy doplněnou dřevěnou konstrukcí symbolického domu mrtvého. K pohřbům většinou spálených těl byly přidávány keramické, zřídka i kovové milodary, které měly zemřelého provázet na cestě do záhrobí. Mohylové pohřební háje ležely často za hranicí zemědělsky obhospodařovaných území a symbolicky oddělovaly v krajině svět mrtvých od světa živých. Některé z dochovaných mohyl prozkoumal již 80.1etech 19. století Jan Nepomuk Woldřich. Vedle údajů o velkém množství kamenů poskytly výzkumy informace i o spálených kostech na původní úrovni terénu a o nálezech střepů, nádob, dvou malých esovitých záušnic a zlomku korálku. Pokud sem někdy zabloudíte, raději se nepokoušejte mohyly hledat nebo nedej bože se do nich dobývat. Nasávejte magickou atmosféru tohoto lesa a pokud nepotkáte ducha Jakuba Krčína v černém kočáře nebo našeho Peklíka, tak určitě alespoň najdete spoustu hub a klid na duši.

Krtely - kvetoucí sady, v pozadí Blanský les, Zdroj: foto: Oldřich PetrášekObcí i Krtelským lesem prochází modrá turistická značka a trasa naučné cyklostezky Historická krajina Netolicko směrem od zámku Kratochvíle na nedaleké známé poutní místo Lomec.Od roku 2008 zde vede i nová Ovocnářská cyklostezka.

V lese v levo pod silničkou směrem k Zelenému kříži je u kaple Nejsvětější Trojice pramen s vodou, uznávanou za léčivou.

Krtely spolu se sousedními Chelčicemi jsou známou ovocnářskou oblastí a patří do Chráněné krajinné památkové zóny Libějovicko – Lomecko. O.P