čertovsky hezké místo

česky

automatický překlad

Černice - osada s románským kostelem

Černice je malá, ale starobylá vesnička v údolí, ležící 2 km jižně od Zlaté Koruny v nadmořské výšce 513 m. Její kostel, který je jedním z nejstarších v regionu, je dobře vidět z okolních kopců. Je to původně románský nebo raně gotický kostel sv. Máří Magdalény, goticky přestavěný v letech 1483-1491. Věž kostela byla upravena roku 1818. Počátky Černic patrně souvisejí se slovanským osídlením kmenem Doudlebů, jehož centrem bylo hradiště v nedalekých Doudlebech. Na hradištích Doudleby a Černice byly zbudovány také první křesťanské kostely. Jak vypráví stará tradice, měl to být údajně Slavník, otec pražského biskupa Vojtěcha, který založil kostel v Černici. Tady také měl jeho druhý syn Radim sloužit první mši. To se stalo někdy ve druhé polovině 10. století, snad kolem roku 988. (Viz: J. Petr: "Černice, dějiny a popis kostelíka", Praha 1919). Černice - kostel, Zdroj: Oldřich Petrášek

První písemná zmínka o obci je ale z roku 1315, kdy ji Bavor ze Strakonic daroval klášteru Zlatá Koruna za to, že v klášteře bude moci být pohřben. V roce 1787 po zrušení zlatokorunského kláštera císařem Josefem II. byla obec připojena k panství krumlovskému. Veškerý majetek Zlaté Koruny včetně Černice se totiž dostal za necelých 213 000 zlatek do ruky úspěšnému dražiteli, knížeti Janu ze Schwarzenbergu. Farní hospodářská stavení se změnila na knížecí statek. Ve vsi je několik starých statků s nezdobenými štíty. Objekt čp. 3 bývalého farního a později Schwarzen- berského statku je dnes přestavěn na hotylek. (Jedna jeho část kdysi sloužila i jako obecná škola.) V místních kronikách se ještě zmiňuje slavný obyvatel domu č. 3, první překladatel Kosmovy kroniky, pan Karel Hrdina. Jeho pamětní desku naleznete na budově hotelu dodnes. K hotelu Černice patří i tréninkové devíti jamkové golfové hřišťátko. Obcí prochází také cyklostezka.