čertovsky hezké místo

česky

automatický překlad

Jan Smil z Křemže

Rytíř Jan Smil z Křemže byl příslušníkem vladyckého rodu. Smilové z
Warning: Missing argument 4 for ulink(), called in /var/www/localhost/htdocs/www.blanet.cz/www/114-cz.php on line 3 and defined in /var/www/localhost/htdocs/www.blanet.cz/www/conf.php on line 1068
Křemže - městys pod Kletí patřili k příbuzným mocného a bohatého panského rodu Bavorů ze Strakonic. Užívali i erb Bavorů se šipkou ve štítu. Dětství prožil na rodné tvrzi v Křemži. Jeho jméno se prvé připomíná r. 1422 ve službě při dvoře Oldřicha z Rožmberka na Krumlově, kam jako méně majetný šlechtic vstoupil. Po té co Oldřich opustil kališnické vyznání, Smil odešel z jeho služeb, stal se stoupencem husitského tábora a jako spojenec Táboritů proti němu válčil. Sňatkem s Annou z Rožmitálu nabyl značného majetku a od roku 1420 se stal majitelem hradu Hus na Zlaté stezce, hejtmanem Táborské jednoty, purkrabím hradu Lipnice a majitelem panství Dražice a Benátky. V roce 1437 dražické a benátecké panství prodal králi Zikmundovi, který mu část sumy vyplatil v penězích a za nevyplacený zbytek mu zastavil Prachatice, Volary a několik vsí.

Jan Smil z Křemže, Zdroj: Oldřich PetrášekOldřich s nelibostí sledoval svého nepohodlného souseda a také údajně loupeživý způsob života vladyky z Křemže. Spory mezi oběma sousedy vyvrcholily po husitských válkách, kdy byl Smil z Křemže v roce 1439 lstí a zradou zatčen a uvězněn na českokrumlovském hradě. Jeho osmileté věznění bylo roku 1447 ukončeno popravou. Byl obžalován z údajného padělání listin. Zdá se ale, že to byla pouze záminka. Následně Oldřich II. z Rožmberka zabavil veškeré statky Jana Smila z Křemže a rodovou tvrz dal pobořit. Ta stávala na místě dnešní křemežské radnice. Smilovi synové, Přibík a Jiři z Křemže, vedli s pány z Rožmberka o dědictví po otci spor, jenž byl rozřešen teprve prostřednictvím krále Jiřího z Poděbrad r. 1455.

V roce 2007 byl Smilovi při výročí 560 let od jeho smrti, odhalen pamětní kámen na náměstí v Křemži.