čertovsky hezké místo

česky

automatický překlad

Aktuálně -Kniha o Kleti - vychází nová kniha "Kleť milovaná hora" od Jiřího Bárty. Poprvé v prodeji bude na jubiejním 20. Křemežském veletrhu od 21. 7. 2011

Kleť (1083,2 m.n.m.)

Nejvyšší hora Blanského lesa Kleť je královnou jihočeských kopců a každoročně ji navštíví tisíce turistů. Viditelná je ze značné části jižních Čech, jako táhlý hřeben s typickou siluetou známé rozhledny a televizního vysílače. Kleť je výborným cílem ať pěšky, na kole nebo v zimě na lyžích. Na vrcholku kromě báječného výhledu z rozhledny můžete navštívit zdejší observatoř, prohlédnout si sluneční hodiny nebo posedět v Tereziině chatě. Po cestě si nezapomeňte projít novou naučnou stezku nebo se pokochat v klidu výhledy z lanovky, která vás vyveze těsně pod vrchol. Na svahu masivu hory leží i přírodní rezervace Kleť. V rezervaci je chráněn smíšený les s převahou buku. Severozápadně od vrcholu se vyskytují mrazové sruby a skalní hradby, které vznikly především v době ledové. Než se vydáte na cestu podívejte se raději na aktuální počasí a web kameru na observatoři Kleť zde, nebo na data z nové meteo stanice zde. Na vrcholu se můžete totiž potkat s výrazně jiným počasím (nebo sněhovou pokrývkou) než pod kopcem. Panoramatický pohled z Kletě zde.

Dovolte nám ještě malou exkurzi do historie, jak viděli Kleť naši předkové před více než sto lety.

V monumentálním díle tvz. Šubrtovy Čechy - Šumava, vydané ke konci 19. století, kde kapitolu Blanský les napsal spisovatel F. A. Borovský se dočteme např:

"Z Křemže na vrchol Blanského lesa Klet (Schöninger, 1894 metry nad mořem) vede několik stezek, po nichž však bez vůdce neradno se pustiti." a pokračuje dojemným vyznáním.

"Vystupme již k cimbuří věže.- Obnažte hlavy a poklekněte - toť vaše vlast! Ty staleté hvozdy u nohou vašich, ty řeky a lesklé rybníky, ty žírné nivy v ohromné rovině, ta bohatá města a útulné dědiny - toť domov váš! Kam dříve popatřit, kam se zadívat?tisíce a tisíce věcí tu před zrakem mým a ta malá moje zornice vše má obsáhnout. I při vzpomínce na tu nevystihlou krásu šíří se mi prsa a vzdech udivení a rozkoše z nich se dere."

Řivnáčův průvodce po Šumavě od stejného autora, který vyšel v roce 1883 píše:
"Ve věži bydlí hajný, u něhož dostati lze pivo, kávu, chléb, máslo, sýr, někdy i drůbež. Kdo si přivezl maso, může si je dát zde upraviti. Také lze dostati zde několik noclehů, ač ne nejpohodlnějích. Zde jest též zápisní kniha pro cizince."

Obě knihy vyšly v minulých letech jako reedice původních vydání, takže jsou všem milovníkům Šumavy dostupné. Správa CHKO vydala v roce 2005 i zajímavou brožurku Příroda a historie hory Kletě. Více zde.

O názvu hory. Nejstarší dochovaný název Kleť je uveden v latinsky psané listině z r. 1263, kterou král Přemysl Otakar II. obdaroval nově založený cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně. V listině jsou popsány hranice darovaného zboží Boletického, vedoucí též "ad montem Naklethi" čili na horu Na Kleti. Název je patrně odvozen od slova klát, klátit neboli klučit, kácet les. Od poloviny 17. století bylo používán německý název Schöninger, lidově Schenigl či Šenýgl. Německý název se patrně odvozuje od označení krásného výhledu a vychází z názvu vsi Krasletín, dnes Krásetín, ležící na úpatí hory. Pokud vás Kleť nadchla můžete se stát i členem Klubu přátel hory Kleť.

Rozhledna Kleť

Rozhledna Kleť, foto: Mirka MalenováKleť byla na počátku 19. století navštěvována sporadicky, spíše za účelem měření a mapování. Již před stavbou rozhledny sem ale začali přicházet lidé za vynikajícím pohledem na Alpy. Kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku, sám vášnivý cestovatel, propagoval také turistické zájmy. Dal tedy podnět k výstavbě kamenné rozhledny na samém vrcholu. Stavba byla budována v letech 1822 – 1825 a jedná se tak o nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách. Na počest zakladatele byla nazvána Josefovou věží. Josefova věž se stala v letech 1824 - 1825 trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak místo přilákalo nejenom tisíce návštěvníků, ale také tvůrce plánů rozhledů z vrcholu rozhledny. Za příznivých povětrnostních podmínek bývají vidět v dálce zasněžené vrcholy Mariazellských Alp, Nízkých Taur a Vysokých Taur v Rakousku. Od 4.7. 2009 je nově otevřena po rekonstrukci.

Alpy z Kleti, Zdroj: foto: Josef Seidl www.seidl.czMistrovský záběr vzdálených vrcholků Alp z Kleti se podařil známému fotografovi Josefu Seidlovi již na začátku dvacátého století. Podařila se vám také nějaká fotografie z Kleti? Pošlete nám ji.

Zdroj: www.seidel.ckrumlov.cz

Pozor!!! Od 4. 7. 2009 je po půl roce rekonstrukce rozhledna opět otevřena.

Observatoř Kleť

Kleť neláká jen rozhledem na Alpy. Na jejím vrcholku se nachází observatoř, která patří ve světě mezi světovou špičku ve výzkumu planetek a komet. Pro veřejnost má připravené různé pozorování a odborné přednášky. Při nich se seznámíte s výzkumným programem Observatoře Kleť včetně jeho výsledků (objevy planetek a komet, pozorování blízkozemních asteroidů), prohlédnete stálou výstavu astronomických fotografií (komety, planetky, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie aj.) a za jasného počasí shlédnete v projekci sluneční skvrny. Zajímavostí je také nejmodernější a druhý největší čočkový dalekohled v ČR. Chcete se podívat z tepla domova na aktuální hvězdou oblohu a nemáte právě při ruce hvězdářský dalekohled ? Observatoř vám to umožńuje zde.

Otevírací hodiny pro veřejnost:

1.leden Novoroční den otevřených dveří, otevřeno od 10:30 do 15:00
2. leden - únor ZAVŘENO
březen - červen sobota a neděle
prohlídky začínají v 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30 a 15:30
červenec - srpen denně kromě pondělí
prohlídky začínají v 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30 a 15:30
září - říjen ZAVŘENO (provádění nutné údržby a opravy)
listopad - 1.prosinec sobota a neděle
prohlídky začínají v 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30 a 15:30
1. - 31. prosinec ZAVŘENO

Observatoř KleťVstupné:
děti a studenti 20,- Kč, dospělí 30,- Kč

Kontakt:
Observatoř Kleť
Zátkovo nábřeží 4
370 01 České Budějovice
Telefon: 380 711 242 (od 10:00)
Fax: 386 352 239
E-mail: klet@klet.cz
WWW: hvezdarna.klet.cz

Sluneční hodiny

Pro sledování času jsou na Kleti umístěné také sluneční hodiny. Ty jsou navíc doplněny dvěma tabulkami - se dny vstupu do jednotlivých znamení a odchylkami středního času od slunečního.

Televizní vysílač Kleť

Pro pokrytí televizního signálu v jižních Čechách byl na vrcholu v roce 1959 uveden do provozu televizní vysílač vysoký 116,5 m. Po výstavbě nového vysílače v roce 1977 měří dnes jeho ocelový stožár 172 m.

Lanová dráha

Nechce se vám šlapat nahoru po svých? Využijte služeb lanovky. Ta zde byla vystavěna mezi roky 1961 – 1963. Délka lanovky je 1792 m, a její převýšení je 383 m. Přepraví vás na jedné z 100 pevně uchycených sedaček. Přepravní kapacita je 220 osob/hod a za celou dobu existence bylo přepraveno už více než 3 000 000 cestujících. Více zajímavostí naleznete na stránkách provozovatele, kterým je obec Holubov.

Provozní doba zde.

Jízdné:PlnéZlevněné
DospělýDítě 6-10 letZTPŠkolní výpravyKoloDůchodci
nahoru 70,- 40,- 30,- 50,- 30,- 50,-
dolů 50,- 30,- 20,- 30,- 30,- 30,-
zpáteční 100,- 60,- 40,- 70,- 70,-

Lanová dráha na Kleť, foto: Lubor MrázekUpozornění

  • Každá jízda může být z povětrnostních a provozních důvodů odřeknuta
  • Po odjetí 15 prázdných sedaček je ukončen nástup cestujících. Poté je možná jízda až dalším spojem nebo sejde-li se více než 25 platících cestujících.
  • V době jízdního řádu lze uskutečnit i mimořádnou jednotlivou jízdu po zaplacení min. 500,- Kč pro jízdu jedním směrem. Mimořádné jízdy se objednávají v pokladně. Mimo jízdní řád musí být mimořádná jízda objednána nejpozději 1 den předem.
  • Podrobnější informace a objednání mimořádných jízd na tel. 380 715 308

Adresa:
LANOVÁ DRÁHA OBCE HOLUBOV s.r.o.
Holubov 242, 382 03 Křemže

Tereziina chata

Tereziina chata a rozhledna Kleť, foto: Mirka MalenováUpozornění – v současné době již v provozu po rekonstrukci.Více na www.klet.com

Tereziina chata byla vystavěna na Kleti až ve dvacátém století stavitelem Janem Štepánem z Českých Budějovic. Ten ji vystavěl při úpatí rozhledny namísto přístavku pro hajného s nákladem 300 tisíc korun. Dům byl postaven ve stylu horských ubytoven s kamenným přízemím a dřevěnou vrchní stavbou. Chata dostala své jméno podle kněžny Terezie, manželky knížete Jana Nepomuka Schwarzenberka. Tereziina chata byla otevřena 4. října 1925.