čertovsky hezké místo

česky

automatický překlad

O Peklíkovi

Peklík Houbový (Peklus Spongiosus)

Jistě se Vám také někdy stalo, když jste byli na houbách v jihočeských lesích, že jste zahlédli hříbeček, ale když jste přišli blíže, tak záhadně zmizel, nebo tam stál místo něho pařízek či ležel suchý list. Nebo jste měli pocit, že nejste v lese sami a někdo Vás pořád pozoruje.

Pokud se Vám to přihodilo někde v Blanském lese, například na hoře Kleť nebo na Netolicku, tak vězte, že jste měli to štěstí a právě jste narazili na Peklíka. Že nevíte, co to je? Nedivte se, Peklíci jsou velmi vzácná strašidýlka, zřejmě jakýsi druh lesního čertíka. Dorůstá výšky asi 15 centimetrů, vypadá jako malý hříbeček, ale s růžky a ocáskem. Nejčastěji se vyskytuje na Netolicku, na zalesněném kopci s tajemným názvem Peklo, nedaleko zámku Kratochvíle. Ale jak již bylo řečeno, můžeme se s nimi setkat v celém Blanském lese. Zajímavé je, že se často vyskytují právě v okolí dalších pradávných magických míst, jakým je zřícenina hradu Dívčí kámen nebo Osule, keltské oppidum Třísov, zaniklý klášter Kuklov, dále klášter Zlatá Koruna i hradiště sv. Ján nad Netolicemi.

Peklík je velmi zvědavý, je schopný jít nepozorovaně za houbařem nebo turistou značnou vzdálenost a sledovat ho, co dělá. Je hodně plachý, takže spatřit ho je možno jen velmi vzácně. Protože je i velmi hravý, mohou ho spíše spatřit malé děti, kterých se tolik nebojí. Ty se však musí chovat v lese velmi tiše a dobře se kolem sebe dívat.

Asi proto se záhadného čertíka nepodařilo spatřit ani badatelské výpravě České televize, pod vedením známého badatele Jaromíra Štětiny, nazvané Putování za českými čerty. Ta před pár lety pátrala v okolí zámku Kratochvíle po čertovi, který zde podle pověsti za temných nocí proorává stoku Krčínku s Jakubem Krčínem zapřaženým do pluhu. Tak ještě čtyři sta let po své smrti tento známý rožmberský regent a stavitel rybníků prý pyká za své špatné zacházení s poddanými. Kromě podivných zvuků a zvláštních tajemných úkazů nezaznamenala výprava nic.

Peklík je sice neškodné a hravé strašidýlko, ale dokáže i někoho poškádlit, nebo dokonce potrestat. Tak třeba nějakého nezvedeného kluka, který neví, jak se má v lese chovat, když hlučí a kope do prašivek. Peklík se dokáže údajně náhle změnit, například v pařízek, takže si takový výtečník o něj narazí třeba palec u nohy. Nebo tím, že se mu střídavě objevuje a zase mizí, ho může zavést stále hlouběji a hlouběji do lesa, až kluk zabloudí a nešťastní rodiče ho pak musí hledat.

Přední badatelé v oboru přírodopisu strašidel se přou, zda Peklíka zařadit do kategorie čertů, nebo skřítků. Podle názoru některých jsou Peklíci potomci právě onoho čerta z vrchu Peklo, kteří díky několika stovkám let pobytu v lesích zmutovali do podoby hříbečků, získali tak výborné mimikry na ochranu před zraky nenechavých lidí a dnes také před návalem houbařů a turistů. Poté se rozšířili směrem na jih souvislým pásem hlubokých lesů táhnoucích se až k hoře Kleti. Protože kolem způsobu života a rozmnožování Peklíků je ještě mnoho neznámých, možná se právě Vám může podařit přispět k jejich objasnění. Jisté ale je, že Vás Peklíci budou doprovázet při celém Vašem putování tajuplným Blanským lesem a Netolickem, tímto čertovsky hezkým místem.

Váš Oldřich Petrášek

O Peklíkovi a čertovských kamenech na Kleti

Na nejvyšší hoře Blanského lesa stál kdysi pevný hrad a v něm spravedlivě vládl vladyka Hrozen. Měl jedinou dceru, dobrotivou a sličnou, které říkali Krasava. Ucházelo se o ni mnoho ženichů a zvláště švarný mladík snědých tváří a jiskrného pohledu, o kterém se proslýchalo, že je to sám Belzebub. Když kníže pekel poznal, že jeho proměna je prozrazena, přísahal pomstu za to, že dostal od Krasavy košem. Jednoho dne, když všichni z hradu odjeli na lov, rozpoutal Belzebub nad Kletí děsivou bouřku; lámal pevné hradby hradu a metal kamení do všech stran. Bludný mnich, který šel náhodou okolo, zdvihl kříž a zahnal Belzebuba do pekel. Balvany ležící dodnes na temeni Kleti jsou zbytky onoho mocného sídla rozkotaného ďáblem. Druhou pomstou belzebuba bylo proměna všech hub, které místní v okolí Kletě sbírali. Proměnil je také v kámen, aby potrestal zdejší lid a uškodil mu. Houby totiž tvořily velkou část jídelníčku zdejších lidí. Lesní víly však znaly kouzlo, jak tyto kamenné houbičky oživit a vrátit do původní podoby. U většiny hub se to povedlo. U některých, zvláště zasažených kouzlem zlého belzebuba, protikouzlo víl způsobilo vznik Peklíka – houbičky čertíka, který má pořád trochu zlomyslnou povahu. Nemusíte se ale bát. Peklík je plachý tvor, podobně jako víly.

Vymaluj si svého Peklíka

Peklíkovi omalovánky, strana 2 Peklíkovi omalovánky, strana 1

Peklíkovi omalovánky, strana 4 Peklíkovi omalovánky, strana 3