čertovsky hezké místo

česky

automatický překlad

Zámek Ohrada - muzeum


Při návštěvě Hlubocka nezapomeňte navštívit mimo hlubockého zámku i méně známý barokní lovecký zámek Ohrada a přilehlou ZOO Ohrada, které leží hned na dohled města, na hrázi rozlehlého Munického rybníka. V zámku je Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství, které je pobočkou pražského zemědělského muzea.

Zámek Ohrada, Zdroj: foto: Oldřich PetrášekLovecký zámek Ohradu obklopený rozsáhlou oborou dal vystavět v barokním stylu majitel hlubockého panství kníže Adam František Schwarzenberk (1708-1713) pražským stavitelem Pavlem Ignácem Bayerem. Podnětem k výstavbě zámku byla dobová záliba v lovu s možnostmi jeho několikadenního trvání, zajištění pohodlného ubytování přímo v oboře a snaha Schwarzenberků o důstojnou reprezentaci. Se stavbou se započalo v roce 1708; nejdříve vznikly pobočné budovy, maštale, byt pro myslivce, psinec. Základní kámen byl položen v roce 1709 a za čtyři roky byl zámek zhruba hotov. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších barokních zámeckých komplexů v Čechách. Je to čtyřkřídlá budova se čtvercovým dvorem. Uprostřed průčelí je rizalit členěný pilastry s korintskými hlavicemi a širokým balkonem. Komnaty mají bohatou freskovou výzdobu. Fresku na stropě velkého sálu na námět o Dianě, bohyni lovu, namaloval v r. 1715 známý vídeňský malíř Jiří J. Werle, který vymaloval i kapli. V ose zámeckého přízemí je rozlehlý vestibul. Před zámeckým průčelím dvě sousoší psovodů od sochaře Fr. Maudra z konce 19. století.
Při zámku je ještě jeden dvůr, kde bývaly pořádány štvanice býků a černé zvěře. Zámek nikdy nebyl trvale obýván, ožíval hosty jen v době honů. Jen v době přestavby zámku Hluboké (1721 - 1728) zde vrchnost sídlila. Za první války o rakouské dědictví byl v roce 1742 zámek obsazen francouzskou armádou.

Zámek Ohrada - vestibul, Zdroj: foto: Oldřich PetrášekZámek nebyl již Schwarzenberky využíván pro své původní účely a tak zde v roce 1842 z podnětu nadlesního Václava Špatného, Jan Adolf Schwarzenberk založil ze svých sbírek Lesnické a myslivecké muzeum. Jedná se jedno z nejstarších muzeí v Čechách a zároveň o nejstarší lesnické a myslivecké muzeum na světě. Původní sbírky se postupně rozšiřovaly a k loveckým trofejím a preparátům zvěře přibývaly sbírky loveckých zbraní, vznikla tak rozsáhlá sbírka ornitologická, entomologická, herbáře, sbírky lesnické a rybářské.
Ve vstupním prostoru zámku je instalován výběr výřezů našich dřevin. V dalších pak sálech expozice vývoje myslivosti u nás, původní srstnatá zvěř našich lesů, původní pernatá zvěř, zavádění cizích druhů zvěře, péče o zvěř apod. Je tu unikátní expozice loveckých palných zbraní a českého loveckého puškařství. Dále, u nás zatím ojedinělá expozice Lesnické a myslivecké obleky 19. a 20. století.
V jeho sbírkách najdete i takové unikáty jako jelení trofej s parožím šestadvacateráka uloveného v roce 1730, posledního medvěda uloveného na Šumavě, parohový nábytek s řezbami loveckých výjevů z počátku 19. století. nebo známý kruhový koberec z liščích kůží. Shlédnete tady expozice lesního života, těžby dřeva, nebo expozici rybníkářství atd. Na zámku Ohrada pořádají myslivci každoročně i zajímavou podívanou, kterou jsou soutěže a kurzy jeleního vábení.

Ze soukromé iniciativy Dr. Adolfa Schwarzenberga a jeho manželky byla v sousedství zámku založena v roce 1937 zoologická zahrada jako živá expozice muzea. V provozu bylo množství voliér a výběhů, včetně terárií. Pro veřejnost bylo ZOO otevřeno již 1. května 1939. Málo kdo ví, že tohle ZOO, které je sice nejmenší, ale za to nejpůvabnějším u nás, patří také k nejstarším v Čechách. Dnes je ZOO Ohrada samostatným subjektem v majetku Jihočeského kraje.

Návštěvu zámku určitě spojte i s návštěvou zoo, ale nabízí se zde kromě Hluboké i řada dalších zajímavostí, jako rybník Bezdrev, který je se svými cca 400 ha třetím největším rybníkem v ČR. Nedaleko zámku směrem k Bezdrevu najdete i dvůr Vondrov s chovem koní a jízdárnou. Zřídil ho zde již v roce 1550 Ondřej Ungnad ze Suneka. Dvůr byl zvaný podle zakladatele Ondřejovský, později Vondrov. V roce 1895 vybudoval Adolf Josef ze Schwarzenbergu nový, moderně vybavený dvůr za 1 milion korun. Dvůr proslul především chovem ušlechtilých koní a hospodářských zvířat. Za Rakouska-Uherska a později i v ČSR se stal vzorem moderního zemědělského hospodaření. OP